Vstupné

• 240 Kč – předprodej
• 300 Kč – na místě

Vstupenka je bez místenky. Pro lepší místo k sezení přijďte raději v předstihu.

Elektronický předprodej

Využijte možnost zakoupit si vstupenku z pohodlí svého domova. Po provedení objednávky a zaplacení vstupenek (převodem na účet) zašleme na Váš e-mail vstupenku, kterou vytisknete a předložíte při vstupu u pokladny. Platební instrukce budou zaslány na Váš e-mail uvedený v objednávce.

Ukončení elektronického předprodeje: v úterý 26. 7. 2022 (23:59).

Příkaz k úhradě bankovním převodem zadávejte co nejdříve po provedení objednávky. Pokud nebude platba za vstupenky odeslána včas (do dvou dnů od objednání), bude objednávka stornována.

Papírové vstupenky

Vstupenky je též možné zakoupit na těchto místech:

• Informační centrum Nové Město nad Metují, Husovo náměstí 1225, tel. 491 472 119.
• Areál chaty Horalka ve Sněžném, kancelář Akademických týdnů,
  • otevřeno denně od 23. 7. od 8:00 do 19:00,
  • telefon 494 909 100.

Ukončení předprodeje: v úterý 26. 7. 2022 (do zavíracích hodin).

Vstupenka pro přihlášené účastníky Akademických týdnů

Ubytovaní účastníci Akademických týdnů si mohou zarezervovat vstupenku v přihlášce k ubytování. Vstupenka se vyzvedává a hradí po příjezdu v kanceláři AT.

Umělecký vedoucí: David Eben

Členové: Hasan El-Dunia, Ondřej Holub, Jan Kukal, Tomáš Lajtkep, Ondřej Maňour, Michal Medek, Stanislav Předota

Slovo k programu

Koncertní program „Sedm dní na Karlově univerzitě“ se pokouší o náčrt hudebního světa studenta pražské univerzity v období zhruba mezi lety 1370–1450, jak ho zachycují dokumenty z poloviny 15. století. Období po odeznění husitských válek bylo charakteristické snahou o konsolidaci společnosti po vyčerpávajícím konfliktu. Navazování na předhusitské tradice lze vysledovat i při obnově pražské univerzity.

Program zprostředkovává pestrý obraz oficiální liturgické hudby, duchovní tvorby mladých kleriků i skladeb, které vznikaly v souvislosti se studiem hudební teorie. Program je okořeněn i hudbou čistě zábavnou. Ani ta však nezapře inspiraci v hudbě liturgické.

Historické prameny

Hlavním impulsem pro vytvoření tohoto programu jsou dva historické dokumenty, které se týkají hudby sice pouze okrajově, ale velmi dobře se ve svých částečných výpovědích doplňují. Jedná se o Statuta Collegii Beatae Virginis, tedy zakládací listinu a kolejní řád tzv. Rečkovy koleje pražské univerzity, založené 1438. V listině je mimo jiné stanoveno, jaké bohoslužby se mají v koleji slavit a jak se na nich mají studenti podílet. Liturgické povinnosti jsou rozepsány podle průběhu liturgického roku a s přesností na dny. Každý den v týdnu měl navíc své specifické tematické zaměření, které se promítlo do jednotlivých programových bloků.

Druhým pramenem univerzitní hudby jsou soupisy kolejního majetku. Z nich se dozvídáme, že kolej vlastnila několik hudebních rukopisů. Pečlivý správce sbírky opatřil položky v katalogu kustody – útržky textů, které měly jednoznačně identifikovat konkrétní knihu. Často lze určit, z jakého textu vybraný útržek pochází, čímž lze získat přesnější představu o repertoáru celého rukopisu.

Vodítkem pro výběr konkrétních skladeb byla skutečnost, že v soupisech figurují tradiční liturgické knihy i „kancionály“ – několik latinských a jeden český. Těžištěm programu jsou proto chorální zpěvy a písně, které zastupují hudbu v oficiálním životě koleje. Latinské písně jsou ovšem produktem mladistvé kreativity soudobých i předchozích generací vzdělanců. Ačkoli se tyto písně tváří mnohdy uměřeně a cudně, hledáním souvislostí mezi Starým a Novým zákonem demonstrují velkou znalost Bible, kterou oplývali jejich tvůrci.

Hudba v životě středověkých studentů

Hudba byla v životě členů koleje dvousečnou zbraní. Na jedné straně byla liturgická hudba nepostradatelnou částí bohoslužeb, na druhé straně mohly povzbuzovat jiné druhy hudby studenty k neřestem, proto byly v kolejních statutech pravidelně zakazovány hudební nástroje (kromě tichých klávesových nástrojů), zpěv v národních jazycích a světské texty. Avšak i tato tvorba se ve vzdělaneckých komunitách čile šířila.

Středoevropští studenti byli zaujati i polyfonní hudbou a zákonitostmi její kompozice. V traktátech o menzurální notaci figurují názvy francouzských motet, které zde byly patrně známy, třebaže se nedochovaly v notovaných zápisech. Ve střední Evropě však byly francouzské vzory adaptovány na místní podmínky. Umění kompozice nebylo přímo součástí curricula. Studenti se s ním ale ve svém zájmu seznamovali, protože často začínali svou kariéru jako ředitelé škol. V určitém období svého života tedy museli být doslova nositeli liturgické hudby v prostředí zvýšené mariánské úcty a obliby tematicky zaměřených (votivních) bohoslužeb.

Struktura koncertu

Půdorys programu sleduje „liturgický týden“ universitního studenta, dle výše zmíněného ustanovení univerzitní koleje (tzv. Rečkovy koleje). Týden má zde následující rozvržení: Pondělky patřily připomínce zesnulých dobrodinců a kolegů, přičemž se mělo vzpomínat jmenovitě na zakladatele koleje Jana Rečka a císaře Zikmunda. Ve čtvrtek bylo v centru liturgie Boží tělo, tj. ve svátost proměněná hostie. Pátek byl tradičně zaměřen na Ježíšovou ukřižování a jeho symbol, sv. Kříž. Sobota byla vyhrazena Panně Marii. Ranní mariánská mše v univerzitním prostředí je zřetelným odkazem na karlovsko-arnoštovskou tradici. Neděle je pak slavností Ježíšova vzkříšení, jak se připomíná o nedělích průběžně po celý rok.

Úterý a středa nemají ve statutech jmenovitě přidělené téma. Využili jsme je pro připomínku dvou světců, kteří byli v univerzitním prostředí zvláště ctěni. Pro úterý jsme zvolili svatou Kateřinu, k jejíž cti je doloženo množství nově komponované hudby. Středu věnujeme sv. Martinovi, oblíbenému světci, jehož svátek byl spojen také s koledováním.

V rámci koncertu se střídá vždy „oficiální“ část spojená s bohoslužbou, kde zazní chorální a vícehlasé duchovní zpěvy, a pak část „neoficiální“, spojená spíše se zábavou a společenským životem na kolejích. Zde se uplatní např. vícehlasé skladby francouzského stylu (Moteta Degentis vita a Apolinis ecclipsatur, franc. rondeau s milostným textem Jour a jour) nebo písně rozvažující kriticky o smyslu univerzitního studia (Esto quod expertus sis). Prostor dostane i poněkud odlehčenější světská píseň ve staré češtině.

Jan Ciglbauer a David Eben

Místo koncertu

Koncert se koná v děkanském kostele Nejsvětější Trojice na Husově náměstí v Novém Městě nad Metují.

Zajišťujeme odvoz návštěvníků bez vlastního vozidla ze Sněžného na místo koncertu a zpět. Odvoz není nutné objednávat dopředu a pro ubytované účastníky je zdarma.

Parkování

Parkovat můžete přímo na Husově náměstí nebo u zahrady zámku. Ve večerních hodinách, kdy se koncert koná, je parkování zdarma.

Následující mapa ukazuje místo koncertu, obě parkoviště a při oddálení také autobusové a vlakové nádraží v Novém Městě nad Metují.